266/2006 Sb. |
|
Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců |
|||
|
|
|
|
|
|
Účinný od: |
|
01.01.2008 |
Částka: |
|
85/2006 Sb. |
Zrušen dnem: |
|
dosud platí |
Vydaná dne: |
|
07.06.2006 |
Druh: |
|
Zákon |
|
|
|
Autoři předpisu: |
|
Parlament |
|||
Derogace: |
|
ruší |
|
|
Předpis zveřejněn ve Sbírce zákonů |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
. |
|
266
ZÁKON
ze dne 25. dubna 2006
o úrazovém pojištění zaměstnanců
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro
případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání1)
(dále jen „úrazové pojištění“).
(2) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo
použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění.
§ 2
Orgány úrazového pojištění
Orgány úrazového pojištění jsou
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení.
(1) Úrazového pojištění se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně
účastní zaměstnanci, jimiž se rozumí
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) státní zaměstnanci podle služebního zákona2),
c) členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní
vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo
práci, za kterou jsou jím odměňováni,
d) zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
e) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů činní
na území České republiky,
f) soudci,
g) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev
městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a
hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo
kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru,
ale vykonávali funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové
zastupitelstva,
h) poslanci Poslanecké sněmovny, senátoři Senátu Parlamentu České republiky a
poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
i) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního
úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého
telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný
ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
j) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce
vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby
zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo
statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze
jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo
služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají
veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní
vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny pod písmeny
f) až i),
k) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
l) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon
pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu3), nebo kterým je
za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních
případech podle zvláštního právního předpisu4),
m) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce,
n) osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr
nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro
jeho vznik.
(2) Zaměstnanci jsou účastni úrazového pojištění, jestliže vykonávají
zaměstnání
a) na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se
považuje i přechodný výkon zaměstnání mimo území České republiky, je-li místo
výkonu zaměstnání trvale v České republice, nebo
b) v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo
výkonu zaměstnání je trvale v cizině a nejsou povinně pojištěni podle předpisu
státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají, s výjimkou státních
příslušníků jiných členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“),
trvalý pobyt na území České republiky.
(3) Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na
úrazovém pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.
§ 4
Vynětí zaměstnanců z úrazového pojištění
Z úrazového pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České
republice pro
a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou
účastni úrazového pojištění v jiném státě,
b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni úrazového pojištění
prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí České správě
sociálního zabezpečení, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z úrazového
pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci České správě
sociálního zabezpečení prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž
vykonávají zaměstnání.
§ 5
Vznik a zánik úrazového pojištění
(1) Úrazové pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 3
a) písmenech a) a e) dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení
pracovního poměru,
b) písmenu b) dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru,
c) písmenu c) dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství
v družstvu,
d) písmenu d) dnem,
1. ve kterém poprvé po uzavření dohody o
pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula
doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
2. ve kterém po uzavření dohody o provedení práce začal vykonávat sjednanou
práci, a zaniká dnem, kdy tuto práci ukončil,
e)
písmenu f) dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce,
f) písmenu g) dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům
zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí
nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města
Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením
do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci
ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká
dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta úkoly po
uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného
zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na
úrazovém pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí
obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,
g) písmenu h) dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě
dnem zániku mandátu,
h) písmenech i) a j) dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu
funkce,
i) písmenu l), jde-li o pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních
pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu3), dnem
zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a
jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna
náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního
předpisu4), dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od
něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní
neschopnost,
j) písmenu m) dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,
k) písmenu n) dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce.
(2) Jestliže v době trvání úrazového pojištění nastoupí zaměstnanec výkon
trestu odnětí svobody, dosavadní úrazové pojištění dnem nástupu výkonu trestu
odnětí svobody zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání nebo funkce
po skončení výkonu trestu odnětí svobody.
Oprávněným se rozumí pozůstalý, osoba, která vynaložila náklady spojené s
léčením podle §
Zaměstnavatelem se rozumí právnická osoba, fyzická osoba nebo organizační
složka státu, která se podle předpisů o nemocenském pojištění považuje za
zaměstnavatele nebo která zaměstnává alespoň jednu osobu vykonávající
zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které
nezakládá účast na nemocenském pojištění, nebo alespoň jednu osobu konající
práce na základě dohody o provedení práce a služební úřad, v němž je státní
zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby.
§ 8
Identifikační údaje zaměstnance a oprávněného
Identifikačními údaji zaměstnance a oprávněného se rozumí
a) jméno, popřípadě jména,
b) příjmení, popřípadě rodné příjmení,
c) státní občanství,
d) rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,
e) bydliště, přičemž bydlištěm se rozumí
1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území
České republiky,
2. u cizince5), který je občanem členského státu nebo jeho rodinným
příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky,
a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky
obvykle zdržuje,
3. u cizince, který není občanem členského státu nebo jeho rodinným
příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky.
Příslušným lékařem se rozumí
a) zdravotnické zařízení poskytující svým lékařem zaměstnanci zdravotní péči
při pracovním úrazu,
b) v případě nemoci z povolání zdravotnické zařízení oprávněné k uznávání
nemocí z povolání podle zvláštního právního předpisu6).
(1) Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly
zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným
působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností, jiná činnost
vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní
(služební) cesty. Jde-li o zahraniční pracovní (služební) cestu, rozumí se jí
doba pracovní (služební) cesty z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do
České republiky a doba pracovní (služební) cesty v zahraničí. Plněním
pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové
organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro
zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje
zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož
i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
(3) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu
práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím
skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu
zaměstnavatele. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět,
stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta
k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Lékařské prohlídky, očkování,
vyšetření a diagnostické zkoušky, kterým se zaměstnanec musí podrobit podle
pracovněprávních předpisů, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou
úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Cestou do zaměstnání a
zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu
do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a
zpět; u zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta z
bydliště na určené shromaždiště a zpět.
(4) Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v
jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho
pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce
nebo po jejím skončení.
(5) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro
plnění pracovních úkolů.
(1) Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením
chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů
souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v
příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z
povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání
uznáván.
(2) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do
seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše
3 let před jejím zařazením do seznamu.
(3) Uznávání nemocí z povolání pro účely úrazového pojištění provádějí
zdravotnická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem6).
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví
pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
§ 13
Ztížení společenského uplatnění
Ztížením společenského uplatnění se rozumí nepříznivý vliv poškození zdraví
pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho následků, které jsou trvalého
rázu, na sociální uplatnění zaměstnance, zejména na uspokojování jeho
životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.
(1) Poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen
„poškození zdraví“) se rozumí následky na zdraví zaměstnance vzniklé v příčinné
souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Dlouhodobým poškozením zdraví se rozumí takové poškození zdraví, které
podle poznatků vědy má trvat déle než jeden rok a vyjadřuje se mírou poškození
zdraví.
(3) Mírou poškození zdraví se rozumí procentní vyjádření rozsahu a tíže
dlouhodobého poškození zdraví.
(4) Míra poškození zdraví se stanoví jako výsledná míra vyjadřující poškození
zdraví zaměstnance způsobené jedním či více pracovními úrazy nebo jednou či
více nemocemi z povolání.
(1) Výpočtovým základem pro úrazový příplatek se rozumí denní vyměřovací základ
zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození
zdraví snížený o 23 %; přitom se nepoužijí ustanovení o úpravě denního
vyměřovacího základu (dále jen „denní výpočtový základ“).
(2) Výpočtovým základem pro úrazové vyrovnání, úrazovou rentu a pro úrazovou
rentu pozůstalého se rozumí třicetinásobek denního výpočtového základu
zaměstnance (dále jen „měsíční výpočtový základ“).
§ 16
Prevence v úrazovém pojištění
(1) Prevencí v úrazovém pojištění se rozumí opatření zaměřená na základě
výsledků analýz pracovních úrazů a nemocí z povolání na zjišťování, omezování
nebo odstraňování rizik a rizikových faktorů vyskytujících se u více
zaměstnavatelů, jejichž cílem je omezování a odstraňování příčin vzniku
poškození zdraví.
(2) Ministerstvo vyhlašuje k dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 programy
zaměřené zejména na podporu
a) odstraňování a omezování rizik vzniku poškození zdraví,
b) poradenství k předcházení vzniku poškození zdraví,
c) výchovy a vzdělávání ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
d) osvěty a propagace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
e) vývoje a výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
f) poskytování informací o nových poznatcích vědy a techniky v oblasti
vyhodnocování a odstraňování rizik a podporu jejich šíření.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení
a) zadává veřejné zakázky7) a vyhlašuje veřejnou soutěž ve vědě a
výzkumu8) na zpracování projektů k uskutečňování programů podle
odstavce 2 (dále jen „projekty“) a na realizaci schválených projektů,
b) zveřejňuje vyhlášené programy, zadání veřejné zakázky, vyhlášení veřejné
soutěže ve vědě a výzkumu a schválené projekty způsobem umožňujícím dálkový
přístup,
c) přebírá vypracované projekty a zadává jejich realizaci.
(4) O umístění a výši prostředků na prevenci v úrazovém pojištění rozhoduje
Česká správa sociálního zabezpečení po projednání v Radě úrazového pojištění, v
rámci objemu prostředků vyčleněných na oblast prevence v úrazovém pojištění v
příslušném kalendářním roce.
(5) Výše prostředků na prevenci v úrazovém pojištění v kalendářním roce činí 6
% z objemu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce.
ČÁST DRUHÁ
DÁVKY
§ 17
Druhy dávek
(1) Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky:
a) úrazový příplatek,
b) úrazové vyrovnání,
c) úrazová renta,
d) bolestné,
e) příspěvek za ztížení společenského uplatnění,
f) náhrada nákladů spojených s léčením,
g) náhrada nákladů spojených s pohřbem,
h) jednorázový příspěvek pozůstalému,
i) úrazová renta pozůstalého.
(2) Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených tímto zákonem,
poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.
(1) Zaměstnanec má nárok na úrazový příplatek k náhradě mzdy nebo platu, nebo k
nemocenskému, je-li následkem poškození zdraví uznán dočasně práce neschopným.
(2) Úrazový příplatek náleží zaměstnanci od prvního dne dočasné pracovní
neschopnosti do jejího ukončení. Pokud za trvání dočasné pracovní neschopnosti
pominula na základě posudku příslušného lékaře příčinná souvislost s poškozením
zdraví zaměstnance, nárok na úrazový příplatek tímto dnem zaniká.
(3) Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž vzniká účast na pojištění,
náleží úrazový příplatek z každého takového zaměstnání, pokud byl zaměstnanec v
souvislosti s poškozením zdraví uznán k výkonu takového zaměstnání dočasně
práce neschopným. Obdobně se postupuje i při stanovení úrazového vyrovnání,
úrazové renty a úrazové renty pozůstalého.
(4) Úrazový příplatek zaměstnanci nenáleží, jestliže zaměstnanci
a) nenáleží náhrada mzdy nebo platu, nebo nemocenské,
b) náleží z důvodu téhož poškození zdraví úrazová renta, nebo
c) po vzniku nároku na úrazové vyrovnání vznikla z důvodu téhož poškození
zdraví pracovní neschopnost.
(5) Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy nebo platu se v období dočasné
pracovní neschopnosti, ve kterém zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu,
stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny
dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v tomto období.
(6) Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi
denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského.
(7) Výše úrazového příplatku podle odstavců
(8) Pokud zaměstnanec vykonávající zaměstnání v pracovním poměru nebo na
základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském
pojištění, nebo zaměstnanec konající práce na základě dohody o provedení práce,
ke dni vzniku poškození zdraví vykonával současně zaměstnání zakládající účast
na nemocenském pojištění, nepřihlíží se pro stanovení výše úrazového příplatku
k výši příjmu z činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. To
platí obdobně i pro stanovení úrazového vyrovnání, úrazové renty a úrazové
renty pozůstalého.
(1) Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na jednorázové úrazové vyrovnání,
pokud míra jeho poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %.
(2) Zaměstnanec, kterému byla podle § 34 odst. 1 písm. a) úrazová renta odňata,
má nárok na úrazové vyrovnání, jestliže míra poškození jeho zdraví přesahuje 10
%. Nárok na úrazové vyrovnání z důvodu téhož poškození zdraví náleží
zaměstnanci jen jednou. To platí i v případě, kdy byla odňatá úrazová renta
zaměstnanci poskytována z důvodu více poškození zdraví.
(3) Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze
čtyřiadvacetinásobku měsíčního výpočtového základu.
(4) Při zvýšení míry poškození zdraví v rámci rozpětí uvedeného v odstavci 1 má
zaměstnanec nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi úrazovým
vyrovnáním, které by náleželo při nově stanovené míře poškození zdraví, a
úrazovým vyrovnáním vyplaceným zaměstnanci z důvodu téhož poškození zdraví.
(5) Úrazové vyrovnání se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví
ode dne vzniku poškození zdraví, nejdříve však ode dne následujícího po dni
skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví.
Obdobně se postupuje při přiznání úrazové renty.
(1) Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra
poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %.
(2) Úrazová renta náleží zaměstnanci do dne předcházejícího dni, od kterého je
přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do
konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku.
(1) Jestliže míra poškození zdraví zaměstnance dosahuje
a) nejméně 33 %, avšak nedosahuje 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí
procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu,
zvýšeným o 34 % z měsíčního výpočtového základu,
b) nejméně 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí ve výši měsíčního
výpočtového základu.
(2) Vznikl-li zaměstnanci nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní
důchod podle zákona o důchodovém pojištění
a) z důvodu, že plná nebo částečná invalidita je v souvislosti s poškozením
zdraví, za které náleží úrazová renta, nebo
b) po vzniku nároku na úrazovou rentu,
sníží se výše úrazové renty o výši tohoto důchodu; ke zvýšení důchodu pro
bezmocnost ani ke snížení výplaty důchodu při jeho souběhu s příjmem z
výdělečné činnosti nebo s jiným důchodem se nepřihlédne.
(3) Při změně míry poškození zdraví se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního
výpočtového základu ke dni změny míry poškození zdraví.
(4) Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných
termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se úrazová renta
stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako základní výměra
důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
(1) Zaměstnanec má nárok na bolestné za bolest způsobenou poškozením zdraví.
(2) Zaměstnanec má nárok na další bolestné v případě téhož poškození zdraví,
pokud jde o bolest způsobenou léčením nebo odstraňováním následků poškození
zdraví, které nebyly zohledněny ve výši již poskytnutého bolestného.
(3) Nárok na bolestné se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém
ohodnocení bolesti; výše bolestného se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty
bodu podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2
písm. f).
§ 23
Příspěvek za ztížení společenského uplatnění
(1) Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění způsobené
poškozením zdraví.
(2) Zaměstnanec má nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění v
případě téhož poškození zdraví opakovaně, pokud došlo v důsledku tohoto
poškození zdraví k podstatnému zhoršení zdravotního stavu zaměstnance.
(3) Nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění se přiznává na
základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského
uplatnění; výše příspěvku se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu
podle § 24, popřípadě upraveného na základě kontroly podle § 48 odst. 2 písm.
f).
(1) Hodnota 1 bodu pro stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení
společenského uplatnění činí 120 Kč.
(2) Vláda může nařízením zvýšit hodnotu bodu pro stanovení výše bolestného a
příspěvku za ztížení společenského uplatnění.
§ 25
Náhrada nákladů spojených s léčením
(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí účelně vynaložené
náklady spojené s léčením zaměstnance z důvodu poškození zdraví, které nejsou
hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
(2) Účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením jsou zejména náklady
vynaložené zaměstnancem nebo oprávněným na
a) úhradu za léčivé přípravky,
b) zdravotnické prostředky9),
c) hrazenou lázeňskou péči,
d) úhradu úkonů a nákladů nehrazené zdravotní péče, pokud byla nezbytná pro
odstranění následků poškození zdraví,
e) zvýšené náklady na dietní stravování, jestliže stav zaměstnance dietní
stravování vyžaduje.
§ 26
Náhrada nákladů spojených s pohřbem
(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí náklady spojené s
pohřbem zaměstnance, který zemřel v důsledku poškození zdraví, tomu, kdo tyto
náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté
podle zvláštního právního předpisu tomu, kdo zaměstnanci vypravil pohřeb10).
(2) Náklady spojené s pohřbem jsou náklady účtované pohřebním ústavem, náklady
na nájem hrobového místa, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu,
cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení;
náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se však hradí jen osobám blízkým
zaměstnanci.
(3) Náklady spojené s pohřbem se hradí do výše desetinásobku pohřebného podle
zvláštního právního předpisu10).
§ 27
Jednorázový příspěvek pozůstalému
(1) Jednorázový příspěvek pozůstalému náleží pozůstalému manželovi a
nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého
zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000
Kč.
(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a
životních nákladů, zvýšit jednorázový příspěvek pozůstalému.
§ 28
Úrazová renta pozůstalého
(1) Pozůstalý, jemuž zaměstnanec, který zemřel následkem poškození zdraví,
poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, má nárok na úrazovou rentu
pozůstalého.
(2) Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového
základu zaměstnance. Je-li pozůstalých uvedených v odstavci 1 více, činí
měsíční výše úrazové renty jednoho pozůstalého měsíční výpočtový základ
zaměstnance dělený počtem pozůstalých uvedených v odstavci 1, nejvýše však 40 %
měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Při změně počtu pozůstalých se výše
úrazové renty pozůstalého stanoví nově podle věty druhé.
(3) Úrazová renta pozůstalého se sníží o částku, kterou tvoří vdovský, vdovecký
nebo sirotčí důchod pozůstalého podle zákona o důchodovém pojištění po dobu, po
kterou je takový důchod vyplácen, popřípadě, za kterou byl takový důchod zpětně
doplacen.
(4) Nárok na úrazovou rentu pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá po
dobu, po kterou by trvala podle zákona o rodině vyživovací povinnost k
pozůstalým uvedeným v odstavci 1, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve
kterém by zaměstnanec dovršil 65 let věku. Pozůstalému manželovi (manželce)
zaniká nárok na úrazovou rentu pozůstalého též uzavřením nového sňatku.
(5) Úrazová renta pozůstalého se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve
stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém
pojištění. Pokud nedojde ke zvýšení procentní výměry důchodu, zvyšuje se
úrazová renta pozůstalého stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných
termínech jako základní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.
(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.
(3) Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec nebo oprávněný na předepsaném
formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení. Uplatnění nároku na dávku
lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem
založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
(4) Nárok na dávku nevzniká, jestliže
a) k poškození zdraví došlo proto, že zaměstnanec porušil povinnosti
vyplývající z právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci nebo z pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci12), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a
dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a tato skutečnost byla
jedinou příčinou poškození zdraví,
b) poškození zdraví si přivodil zaměstnanec v důsledku opilosti nebo zneužití
jiných návykových látek stanovených zvláštním právním předpisem13) a
zaměstnavatel nemohl poškození zdraví zabránit, a tato skutečnost byla jedinou
příčinou poškození zdraví.
(5) Dávka však v případech uvedených v odstavci 4 náleží, utrpěl-li zaměstnanec
pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo
hrozícího životu nebo zdraví, pokud poškozený tento stav sám úmyslně nevyvolal.
§ 30
Nárok na dávky ve zvláštních případech
(1) Zaměstnanci vykonávajícímu zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě
dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění,
nebo zaměstnanci konajícímu práce na základě dohody o provedení práce, nenáleží
úrazový příplatek, úrazové vyrovnání ani úrazová renta, pokud ke dni vzniku
poškození zdraví nevykonával současně zaměstnání zakládající účast na
nemocenském pojištění.
(2) Pozůstalému po zaměstnanci uvedeném v odstavci 1 nenáleží úrazová renta
pozůstalého.
(1) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem
pro vznik nároku na dávku a na její výplatu. O přiznání a výplatu dávky požádá
zaměstnanec nebo oprávněný písemně příslušný orgán úrazového pojištění. Žádost
lze učinit též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem
založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
(2) Úrazová renta a úrazová renta pozůstalého se vyplácejí měsíčně, ostatní
dávky jednorázově. Úrazový příplatek k nemocenskému lze poskytnout zálohově.
(3) Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do jednoho měsíce následujícího po
dni, v němž byl nárok na výplatu dávky stanoveným způsobem osvědčen.
(4) Jednorázové dávky se vyplácejí do jednoho měsíce ode dne vydání
pravomocného rozhodnutí o přiznání dávky.
(5) Opakující se dávky se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách,
stanovených příslušným orgánem úrazového pojištění. Činí-li výše opakující se
peněžité dávky méně než 300 Kč měsíčně, může být vyplácena v delších než
měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1) Příjemcem dávky je zaměstnanec nebo oprávněný, jejich zákonný zástupce nebo
zvláštní příjemce (dále jen „příjemce“). Pro určení zvláštního příjemce se
použijí právní předpisy o zvláštním příjemci pro výplatu dávky důchodového
pojištění14).
(2) Dávky se příjemci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České
republice nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní
licence. Příjemce je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z
uvedených způsobů má být dávka vyplacena; v případě poukazování dávky na účet
sdělí příjemce číslo účtu, na který má být dávka poukázána.
(3) Požádá-li příjemce o změnu způsobu výplaty dávek, je orgán úrazového
pojištění povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky dávek ve třetím
kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu
způsobu výplaty dávek.
(4) Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti příjemce. Dávky se
vyplácejí do ciziny jen na účet příjemce u banky a za úhradu nákladů této
výplaty; orgán úrazového pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen
zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.
Změna a zánik nároku na dávky a jejich výplatu
§ 33
(1) Nárok na výplatu dávky zaniká, není-li uvedeno dále jinak, uplynutím 3 let
ode dne, od kterého výplata dávky náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po
dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka,
nebyl opatrovník ustanoven.
(2) Nárok na dávku a na její výplatu zaniká dnem smrti zaměstnance nebo
oprávněného, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
(1) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že
a) nárok na dávku nebo na její výplatu zanikl, dávka se odejme nebo se její
výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za
které již byla vyplacena,
b) dávka byla přiznána, vyplacena nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké
náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data,
než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka
nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo
uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení,
c) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží,
nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme nebo se
její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období,
za které již byla vyplacena,
d) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na její výplatu,
postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).
(2) Výplata úrazové renty se zastaví, pokud zaměstnanec nesplnil povinnost
stanovenou v § 83 odst.
(3) Zjistí-li orgán úrazového pojištění, že úrazová renta nebo úrazová renta
pozůstalého byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží,
v případě, kdy byl
a) pojištěnému za uvedenou dobu zpětně doplacen plný nebo částečný invalidní
důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
b) pozůstalému po zaměstnanci za uvedenou dobu zpětně doplacen vdovský,
vdovecký nebo sirotčí důchod podle zákona o důchodovém pojištění,
zúčtují se částky důchodu s vyplacenými částkami úrazové renty nebo úrazové
renty pozůstalého.
Přechod nároků na dávky a jejich výplatu
§ 35
(1) Nárok na dávku nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2) Dohodu o srážkách z dávky lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na
příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na dávce, a to až do částky, kterou
lze srazit výkonem rozhodnutí.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na bolestné, na příspěvek za ztížení
společenského uplatnění a na náhrady nákladů spojených s léčením a s pohřbem.
(1) Zemřel-li zaměstnanec nebo oprávněný po vzniku nároku na dávku, přechází
nárok na výplatu dávky, která nebyla vyplacena, postupně na manžela (manželku),
děti a rodiče, jestliže žili s příjemcem v době jeho smrti v domácnosti.
Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na
sirotčí důchod po zemřelém.
(2) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavci 1 nejsou předmětem
dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal
dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena
neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla
vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit
orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo
právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší
částce, než náležela, je povinna uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek
na dávce.
(2) Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů,
odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně a vzájemně
se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné
vypořádání rozhodují soudy.
(3) Nárok na úhradu přeplatku na dávce podle odstavců
(4) Povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí
příslušného orgánu úrazového pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.
(5) Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku
nedosahuje částky 100 Kč; tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu úrazového
pojištění.
(6) Tomu, kdo odpovídá za přeplatek, může orgán úrazového pojištění povolit
placení přeplatku ve splátkách.
§ 38
Rehabilitace v úrazovém pojištění
(1) Zaměstnanci lze na jeho žádost poskytnout rehabilitaci v úrazovém
pojištění, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 % a jeho
společenské uplatnění vyžaduje
a) obnovení nebo získání dovedností ke zmírnění ztráty nebo omezení
soběstačnosti, nebo
b) obnovení dosavadních nebo získání nových znalostí a dovedností teoretickou
nebo praktickou přípravou, umožňujících jeho pracovní uplatnění, které bude
zdravotně vhodné a kvalifikačně přiměřené.
(2) Rehabilitaci v úrazovém pojištění lze zaměstnanci poskytnout jen tehdy,
pokud mu nenáleží rehabilitace podle zvláštních právních předpisů nebo pokud
rehabilitace poskytnutá podle zvláštních právních předpisů nepostačuje k
naplnění účelu uvedeného v odstavci 1.
(3) Rehabilitace v úrazovém pojištění se provádí ve specializovaných
rehabilitačních zařízeních zařazených do seznamu stanoveného prováděcím právním
předpisem. Okresní správa sociálního zabezpečení určí zaměstnanci, ve kterém
rehabilitačním zařízení bude rehabilitace v úrazovém pojištění prováděna.
(4) Poskytnutá rehabilitace v úrazovém pojištění se hradí z prostředků
úrazového pojištění.
ČÁST TŘETÍ
POJISTNÉ
§ 39
Výše a placení pojistného
(1) Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích
základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu15)
v rozhodném období (dále jen „vyměřovací základ“). Přitom za vyměřovací základ
se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ
pro pojistné na sociální zabezpečení a u zaměstnance, jehož zaměstnání
nezakládá účast na nemocenském pojištění, vyměřovací základ podle odstavce 2.
Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru
nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na
nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o
provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna.
(3) Pojistné platí zaměstnavatel.
(4) Pojistné je příjmem státního rozpočtu.
Rozhodné období v úrazovém pojištění je shodné s rozhodným obdobím pro
stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle zvláštního právního předpisu15).
(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 2 k
tomuto zákonu.
(2) Zaměstnavatel použije sazbu pojistného podle jím vykonávané převažující
činnosti určené podle členění ekonomických činností stanoveného v Odvětvové
klasifikaci ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem16);
jde-li o zaměstnávání agenturou práce podle zákona o zaměstnanosti, je pro
stanovení sazby pojistného agentury práce rozhodující převažující druh práce
jejích zaměstnanců.
(3) Změní-li se u zaměstnavatele podmínky pro stanovení sazby pojistného podle
odstavce 2, změní se sazba pojistného od 1. ledna kalendářního roku
následujícího po roce, v němž došlo k této změně.
(4) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(1) Pojistné se platí za kalendářní měsíc a je splatné v den, kdy je u
zaměstnavatele splatné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti.
(2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží zaměstnavatel příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců a
o výši pojistného, které je povinen platit. Dojde-li u zaměstnavatele ke změně
převažující činnosti, kterou vykonává, sdělí ve stejné lhůtě příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení i tuto skutečnost.
(3) Pro placení pojistného se použijí obdobně zvláštní právní předpisy o
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Pojistné se platí spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na
státní politiku zaměstnanosti.
§ 43
Zvýšení pojistného a sleva z pojistného
(1) Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla vyšší
než trojnásobek průměrné úrazové zátěže, zvýší se pojistné podle odstavce 7.
(2) Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce byla nižší
než polovina průměrné úrazové zátěže, sníží se pojistné o slevu podle odstavce
8.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení stanoví vždy po skončení kalendářního
roku průměrnou úrazovou zátěž pro jednotlivé skupiny ekonomických činností
stanovené v Odvětvové klasifikaci ekonomických činností vydané Českým
statistickým úřadem16), pro které jsou stanoveny sazby pojistného
(dále jen „skupina“).
(4) Průměrná úrazová zátěž se stanoví jako poměr součtu všech dávek vyplacených
v předchozím kalendářním roce v souvislosti s poškozením zdraví zaměstnanců
zaměstnavatelů zařazených do stejné skupiny a objemu pojistného všech
zaměstnavatelů zařazených do této skupiny v předchozím kalendářním roce.
(5) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanoví vždy do 30. června
následujícího kalendářního roku úrazovou zátěž pro každého zaměstnavatele jako
poměr součtu dávek vyplacených v předchozím kalendářním roce v souvislosti s
poškozením zdraví zaměstnanců zaměstnavatele za poškození zdraví vzniklá v
předchozím kalendářním roce a dávek vyplacených v souvislosti s poškozením
zdraví zaměstnanců zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce za poškození zdraví
vzniklá v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za
který se úrazová zátěž stanoví, k objemu pojistného zaměstnavatele v
kalendářním roce, za který se úrazová zátěž stanoví. Vyplácené dávky se
započítávají pro účely stanovení úrazové zátěže tomu zaměstnavateli, u kterého
vzniklo poškození zdraví.
(6) Do úrazové zátěže se nezapočítávají dávky vyplacené v souvislosti s
poškozením zdraví
a) nemocí z povolání,
b) kterému nemohl zaměstnavatel při splnění všech svých povinností zabránit.
(7) Výše zvýšení pojistného se rovná rozdílu mezi výší úrazové zátěže
zaměstnavatele a výší trojnásobku průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je
zaměstnavatel zařazen, nejvíce však 30 % pojistného zaměstnavatele za předchozí
kalendářní rok.
(8) Výše slevy z pojistného činí
a) 5 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele je vyšší než jedna desetina a nižší
než jedna polovina průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel
zařazen,
b) 10 %, pokud úrazová zátěž zaměstnavatele činí nejvýše jednu desetinu
průměrné úrazové zátěže skupiny, do které je zaměstnavatel zařazen.
(9) Průměrná úrazová zátěž, úrazová zátěž a zvýšení pojistného a slevy z
pojistného se vyjadřují v procentech.
(10) O zvýšení pojistného nebo o slevu z pojistného se zvýší nebo sníží
pojistné zaměstnavatele za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve
kterém Česká správa sociálního zabezpečení stanovila výši průměrné úrazové
zátěže.
(1) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může na základě písemného
podnětu orgánů inspekce práce, orgánů ochrany veřejného zdraví nebo odborových
orgánů uložit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u kterého tyto orgány při
výkonu své kontrolní pravomoci nad stavem ochrany zdraví při práci podle zvláštních
právních předpisů17) zjistily opakovaně závažné porušení povinností
uložených zaměstnavateli právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
(2) Výše přirážky k pojistnému podle odstavce 1 činí až 10 % pojistného
splatného od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla o uložení přirážky k
pojistnému.
(3) Přirážku k pojistnému podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen platit od
prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o uložení
přirážky k pojistnému, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly
zjištěné nedostatky odstraněny.
Pro penále, přeplatek na pojistném, povlení placení
dlužného pojistného ve splátkách, úhradu dlužného pojistného, pravděpodobnou
výši pojistného, uschovávání účetních záznamů, vydávání potvrzení o stavu
závazků zaměstnavatele, splatnost zvýšení pojistného, přirážky k pojistnému,
způsob jejich placení, jejich vymáhání, promlčení pojistného, vracení přeplatků
a odpisy dlužného pojistného a penále se použijí zvláštní právní předpisy o
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ
ÚRAZOVÉHO POJIŠTĚNÍ
§ 46
Ministerstvo
(1) Ministerstvo
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v úrazovém pojištění,
b) řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení,
c) zřizuje posudkové komise,
d) projednává správní delikty uvedené v § 59 odst. 4,
e) vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodlo,
f) zřizuje Radu úrazového pojištění podle tohoto zákona, stanoví její statut a
jmenuje její členy.
(2) Ministerstvo prostřednictvím svých posudkových komisí posuzuje míru
poškození zdraví zaměstnance pro účely přezkumného
řízení soudního ve věcech úrazového vyrovnání a úrazové renty. Postup při
vydávání posudků upravuje zvláštní právní předpis18).
(3) Ministerstvo je oprávněno dát podnět ke kontrolní lékařské prohlídce
zaměstnance za podmínek uvedených v § 55 odst. 2 písm. b).
§ 47
Česká správa sociálního zabezpečení
(1) Česká správa sociálního zabezpečení
a) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti
úrazového pojištění,
b) rozhoduje o
1. přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o
změně výše dávek uvedených v § 17 odst. 1 písm. b), c), h) a i),
2. vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla,
3. regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla,
4. námitkách proti rozhodnutí podle § 73 odst. 2,
5. odvoláních ve věcech úrazového pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla
okresní správa sociálního zabezpečení,
c)
vyplácí dávky, o kterých rozhodla,
d) vede registr zaměstnanců a registr zaměstnavatelů jako součást registru
pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění,
e) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách, o kterých rozhodla; přitom je
oprávněna provádět správní exekuci ve věcech úrazového pojištění,
f) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech úrazového
pojištění,
g) provádí analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,
h) poskytuje zaměstnavatelům, zaměstnancům a oprávněným odbornou pomoc ve
věcech úrazového pojištění,
i) stanoví výši průměrné úrazové zátěže v jednotlivých kategoriích činností,
tvořících předmět podnikání zaměstnavatele, a tyto údaje zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
j) vede evidenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, která obsahuje údaje
potřebné pro zjištění nákladů na dávky, pro analýzu nákladů na dávky a pro
analýzu příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,
k) stanoví vzory a zajišťuje vydávání formulářů předepsaných podle tohoto
zákona a jejich uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, včetně
elektronické adresy své podatelny,
l) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a
plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti úrazového pojištění,
m) vypracovává přehled vývoje úrazového pojištění podle tohoto zákona,
n) projednává správní delikty uvedené v § 58 odst. 2 písm. h) a v § 59 odst. 1
písm. h),
o) vybírá a vymáhá pokuty za správní delikty, o kterých rozhodla.
(2) Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje prostřednictvím svého lékaře
poškození zdraví zaměstnance pro účely odvolacího řízení správního, pokud v
prvním stupni o dávce rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje s Radou úrazového
pojištění v rozsahu stanoveném v § 53.
§ 48
Okresní správa sociálního zabezpečení
(1) Okresní správa sociálního zabezpečení
a) rozhoduje v prvním stupni o
1. přiznání, odnětí, zastavení výplaty a o
změně výše dávek, o kterých nerozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení,
2. vrácení přeplatku na dávkách, o kterých rozhodla,
3. regresních náhradách v případě dávek, o kterých rozhodla,
4. vzniku, trvání a zániku úrazového pojištění, vznikl-li spor o účast na
úrazovém pojištění,
5. pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále,
b)
vybírá pojistné podle tohoto zákona,
c) vyplácí dávky, o kterých rozhodla,
d) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách, o kterých rozhodla, a
pohledávky na pojistném a penále; přitom je oprávněna provádět správní exekuci
ve věcech úrazového pojištění,
e) vede potřebnou statistiku a účetní evidenci,
f) vede evidenci potřebnou pro účely úrazového pojištění,
g) přijímá oznámení o vzniku pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání,
h) přijímá žádosti zaměstnance a oprávněného o dávku,
i) opatřuje podklady pro rozhodnutí o dávkách a pro správní výkon těchto
rozhodnutí,
j) poskytuje zaměstnavatelům, zaměstnancům a oprávněným odbornou pomoc ve
věcech úrazového pojištění,
k) kontroluje plnění povinností uložených tímto zákonem zaměstnavatelům a
zaměstnancům,
l) stanoví výši úrazové zátěže a sděluje ji zaměstnavateli,
m) sděluje zaměstnavateli do 31. března následujícího roku náklady na dávky
poskytnuté v předchozím kalendářním roce jeho zaměstnancům,
n) projednává přestupky a správní delikty s výjimkou správních deliktů, které
projednává Česká správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo,
o) vybírá a vymáhá pokuty za přestupky a správní delikty, o kterých rozhodla.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení prostřednictvím svého lékaře
a) posuzuje poškození zdraví při zjišťovacích nebo kontrolních lékařských
prohlídkách,
b) stanovuje míru poškození zdraví,
c) posuzuje účelnost vynaložených nákladů spojených s léčením z důvodu
poškození zdraví, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,
d) posuzuje žádosti o poskytnutí rehabilitace v úrazovém pojištění zaměstnanci,
e) kontroluje, zda příčinou dočasné pracovní neschopnosti je poškození zdraví,
f) kontroluje bodové hodnocení navržené pro účely bolestného a příspěvku za
ztížení společenského uplatnění příslušným lékařem,
g) kontroluje plnění povinností příslušných lékařů při posuzování poškození
zdraví, tj. správnost a úplnost zdravotnické dokumentace a podkladů pro
posouzení poškození zdraví a dodržení stanovených lhůt.
(1) Místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění
úrazového pojištění včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů v úrazovém
pojištění se rozumí místní příslušnost stanovená zvláštním právním předpisem
pro účely nemocenského a důchodového pojištění.
(2) Podání učiněné u místně nepříslušné okresní správy sociálního zabezpečení
postoupí tato okresní správa místně příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení a písemně vyrozumí toho, kdo podání učinil.
(3) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit
podle odstavce 1, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu
sociálního zabezpečení, která bude příslušná k provádění úrazového pojištění a
kontrole plnění povinností v úrazovém pojištění.
§ 50
Oprávnění orgánů úrazového pojištění
(1) Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny
a) ověřit u zaměstnavatele údaje týkající se pojistného,
b) ověřit u zaměstnavatele údaje nezbytné pro poskytování dávek,
c) využívat pro účely úrazového pojištění údaje získané podle zákona o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
d) vyzvat zaměstnance, aby se za účelem posouzení poškození zdraví podrobil
zjištění svého zdravotního stavu jejím lékařem a vyšetření zdravotního stavu
příslušným lékařem nebo v jiném určeném zdravotnickém zařízení.
(2) Při výkonu kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci orgánů úrazového
pojištění oprávněni
a) vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatele, s výjimkou objektů a
pracovišť ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,
b) nahlížet do záznamů o příjmech zaměstnanců a do jiných záznamů důležitých
pro výkon úrazového pojištění,
c) vyžadovat od kontrolovaného zaměstnavatele a jeho zaměstnanců, aby jim ve
stanovené lhůtě poskytli doklady a jiné písemnosti (včetně nosičů dat) potřebné
pro výkon kontroly,
d) vyžadovat od kontrolovaného zaměstnavatele a jeho zaměstnanců součinnost
potřebnou k výkonu kontroly, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak.
(3) Podle výsledků analýzy příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,
prováděné Českou správou sociálního zabezpečení podle § 47 odst. 1 písm. g)
zejména při zjištění nárůstu počtu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání v
některém odvětví činnosti zaměstnavatele, u některého zaměstnavatele nebo při
některých pracích, může dát okresní správa sociálního zabezpečení podnět k
výkonu a zaměření kontroly orgánům inspekce práce nebo orgánům ochrany
veřejného zdraví a poskytnout těmto orgánům potřebnou součinnost.
§ 51
Shromažďování a zveřejňování údajů
o zaměstnancích a zaměstnavatelích
(1) Česká správa sociálního zabezpečení shromažďuje v registru zaměstnanců identifikační
a jiné údaje, potřebné pro plnění úkolů v úrazovém pojištění, kterými jsou
vedle údajů získaných pro účely nemocenského a důchodového pojištění
a) identifikační údaje zaměstnance nebo oprávněného, který uplatnil nárok na
dávku, a adresa pro doručování,
b) údaje o pracovním úrazu (nemoci z povolání), jimiž jsou údaje o zdrojích,
příčinách a okolnostech jeho vzniku a o důsledcích pracovního úrazu (nemoci z
povolání).
(2) Česká správa sociálního zabezpečení shromažďuje pro plnění úkolů v úrazovém
pojištění identifikační údaje o zaměstnavateli a o převažující činnosti
zaměstnavatele, vyjádřené v souladu s Odvětvovou klasifikací ekonomických
činností vydanou Českým statistickým úřadem16).
(3) Česká správa sociálního zabezpečení zveřejňuje statistické údaje o výkonu
úrazového pojištění.
§ 52
Přehled vývoje úrazového pojištění
Česká správa sociálního zabezpečení vypracovává v návaznosti na zvláštní účet
úrazového pojištění19) do jednoho měsíce po schválení státního
rozpočtu na kalendářní rok přehled vývoje úrazového pojištění, který obsahuje
podrobné údaje o výši pojistného, o výdajích na dávky, na prevenci v úrazovém
pojištění a o výši provozních nákladů v rozsahu ukazatelů statistiky pracovních
úrazů a nemocí z povolání včetně jejich zdrojů a příčin. Přehled vývoje
úrazového pojištění zveřejní Česká správa sociálního zabezpečení způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(1) Rada úrazového pojištění má 15 členů a je složena stejným dílem ze zástupců
orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Členy
Rady úrazového pojištění jmenuje ministr práce a sociálních věcí na návrh
orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Výkon
funkce člena Rady úrazového pojištění se posuzuje jako jiný úkon v obecném
zájmu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout členu Rady úrazového pojištění k
výkonu jeho činnosti pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
(2) Rada úrazového pojištění
a) schvaluje na návrh jejích členů rozdělení prostředků k použití na programy
prevence v úrazovém pojištění (§ 16 odst. 2) na následující kalendářní rok,
b) schvaluje přehled vývoje úrazového pojištění,
c) navrhuje ministerstvu programy prevence v úrazovém pojištění na následující
kalendářní rok.
ČÁST PÁTÁ
POSUZOVÁNÍ POŠKOZENÍ ZDRAVÍ
§ 54
Posouzení poškození zdraví
Při posouzení poškození zdraví se vychází z oznámení zaměstnavatele o vzniku
pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání podle § 84 odst. 1 písm. c)
bodu 4, ze zdravotního stavu zaměstnance doloženého výsledky funkčních
vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření lékaře orgánu úrazového pojištění
nebo lékaře posudkové komise ministerstva.
(1) Zjišťovací lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční do 30 dnů po
zahájení řízení o úrazové vyrovnání nebo o úrazovou rentu.
(2) Kontrolní lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční
a) v době určené při předchozím lékařském posouzení,
b) zjistí-li orgán úrazového pojištění posudkově významné skutečnosti, které
odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky,
c) z podnětu zaměstnavatele,
d) na základě žádosti zaměstnance (§ 83 odst. 1).
(3) Zaměstnavatel může podnět ke kontrolní lékařské prohlídce podat nejdříve po
uplynutí jednoho roku od předchozího posouzení. Při dalším poškození zdraví se
ke stanovené lhůtě nepřihlíží.
(4) Podnět ke kontrolní lékařské prohlídce se podává příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení.
§ 56
Změna míry poškození zdraví
Zjistí-li se při kontrolní lékařské prohlídce, že se poškození zdraví a jím
podmíněná míra poškození zdraví zaměstnance změnily, stanoví se míra poškození
zdraví podle aktuálního stavu.
§ 57
Povinnosti příslušných lékařů
a jiných zdravotnických zařízení
(1) Příslušný lékař a jiná zdravotnická zařízení jsou povinni za úhradu na
žádost orgánu úrazového pojištění
a) provést vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
b) zpracovat lékařské podklady v rozsahu určeném orgánem úrazového pojištění,
zejména o vzniku a průběhu poškození zdraví, výsledky funkčních vyšetření,
zprávu o způsobu odstraňování následků poškození zdraví a zdravotním stavu ke
dni vypracování podkladů, jichž je třeba k posouzení poškození zdraví,
c) umožnit lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost bezplatně nahlížet
do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit lékaři orgánu
úrazového pojištění zdravotnickou dokumentaci v rozsahu určeném orgánem
úrazového pojištění.
(2) Příslušný lékař je povinen za úhradu
a) vypracovat na žádost zaměstnance lékařský posudek za účelem stanovení výše bolestného
a příspěvku za ztížení společenského uplatnění,
b) zaslat kopii lékařského posudku podle písmene a) ve lhůtě do 3 dnů po nabytí
jeho platnosti podle zvláštního právního předpisu20) příslušné
okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště zaměstnance.
(3) Provozovatel zdravotnického zařízení plní povinnosti podle odstavce 1 do 15
dnů ode dne, kdy obdržel žádost, není-li v žádosti stanovena lhůta delší. Pokud
nelze z vážných důvodů splnit povinnosti ve stanovené lhůtě, vyrozumí o tom orgán
úrazového pojištění a v dohodě s ním stanoví jinou lhůtu.
(4) Orgán úrazového pojištění vyžaduje a zpracovává prostřednictvím svého
lékaře údaje o zdravotním stavu zaměstnance, a to pouze v rozsahu nezbytném pro
posouzení poškození zdraví. To platí obdobně i pro posuzování poškození zdraví
posudkovými komisemi ministerstva.
(5) Výše úhrady za výkony podle odstavců 1 až 3 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami21) a zvláštními právními předpisy22).
Úhradu poskytuje orgán úrazového pojištění.
ČÁST ŠESTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY A REGRESNÍ NÁHRADA
HLAVA I
PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 58
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnanec orgánu úrazového pojištění nebo jako
osoba zúčastněná na řízení v úrazovém pojištění dopustí přestupku tím, že
poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 86.
(2) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) nedoloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1
písm. c) bodů
c) neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny
a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů
d) neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle
§ 84 odst. 1 písm. c) bodu 6,
e) nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1
písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění
nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným,
f) neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a
vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f),
g) neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h),
h) nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních
úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto
kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93
odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce,
tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), d) a h),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) a f),
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
§ 59
Správní delikty právnických
a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí
správního deliktu tím, že
a) nepředloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1
písm. c) bodů
c) neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny
a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů
d) neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle
§ 84 odst. 1 písm. c) bodu 6,
e) nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1
písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění
nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným,
f) neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a
vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f),
g) neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h),
h) nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních
úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto
kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93
odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce,
tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
(2) Provozovatel zdravotnického zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
ve lhůtě stanovené v § 57 odst. 3
a) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede na žádost orgánu úrazového pojištění
vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
b) nezpracuje podle § 57 odst. 1 písm. b) lékařské podklady, nebo
c) neumožní lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost nahlížení do
zdravotnické dokumentace nebo mu nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 57
odst. 1 písm. c).
(3) Příslušný lékař se dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje na žádost
zaměstnance lékařský posudek podle § 57 odst. 2 písm. a), nebo kopii
vypracovaného lékařského posudku nezašle okresní správě sociálního zabezpečení
podle § 57 odst. 2 písm. b).
(4) Pojišťovna, která vede evidenci (§ 92 odst. 5) o pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen
„zákonné pojištění“) se dopustí správního deliktu tím, že
a) nepředá podle § 92 odst. 3 České správě sociálního zabezpečení kopii své
evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vede pro účely
zákonného pojištění, nebo
b) nesdělí Ministerstvu financí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění
nebo neodvede přebytky do státního rozpočtu podle § 92.
(5) Za správní delikty podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 až 3,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 4.
§ 60
Společná ustanovení pro přestupky a správní delikty
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní
povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za
nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní
orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dověděl,
nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v
přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení o odpovědnosti a postihu
právnické osoby.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA II
REGRESNÍ NÁHRADA
§ 61
(1) Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání
zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro
vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu úrazového pojištění regresní
náhradu.
(2) Vůči zaměstnavateli má orgán úrazového pojištění právo na náhradu
vyplacených dávek,
a) způsobil-li zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, poškození zdraví
zaměstnanci úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky stanovené
zvláštním právním předpisem13),
b) způsobil-li zaměstnanec zaměstnavatele při výkonu práce nebo v souvislosti s
ní poškození zdraví zaměstnanci v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky
stanovené zvláštním právním předpisem13),
c) došlo-li k poškození zdraví v přímé souvislosti s výkonem činnosti
provozované zaměstnavatelem neoprávněně.
(3) Nárok na regresní náhradu nemá orgán úrazového pojištění vůči zaměstnanci,
jemuž byla dávka vyplacena.
(4) Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.
(5) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí orgánu
úrazového pojištění o povinnosti zaplatit tuto náhradu, pokud částku uvedenou v
odstavci 4 osoba uvedená v odstavci 1 již dříve nezaplatila dobrovolně.
(6) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 5 let ode dne kdy
orgán úrazového pojištění zjistil, že dávka byla vyplacena na základě poškození
zdraví, k němuž došlo v důsledku jednání uvedeného v odstavci 1. Nárok na
zaplacení regresní náhrady opakujících se dávek, vyplácených měsíčně, zaniká
uplynutím 5 let od posledního dne v měsíci, v němž byla dávka vyplacena.
(7) Orgán úrazového pojištění je povinen podat podnět příslušnému správnímu
orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto
řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání, které má
význam pro regresní náhrady.
(8) Regresní náhrada je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST SEDMÁ
ŘÍZENÍ V POJIŠTĚNÍ
HLAVA I
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DÁVKOVÝCH
§ 62
Předmět řízení
Předmětem řízení ve věcech dávkových je rozhodování o dávkách podle tohoto
zákona.
(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti zaměstnance nebo oprávněného
podané na předepsaném formuláři okresní správě sociálního zabezpečení, nebo z
moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané zaručeným
elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném
akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
(2) Za oprávněného, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže sám podat
žádost o dávku, může na základě potvrzení lékaře podat žádost o dávku jeho
manžel (manželka), děti nebo rodiče.
(1) Ve zkráceném řízení rozhoduje orgán pojištění o
a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku
na dávku a její výplatu, a výše dávky,
b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,
c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky
nároku na dávku již nejsou splněny.
(2) Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží
zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení.
(3) Proti výsledku zkráceného řízení může oprávněný podat písemné námitky u
orgánu pojištění, který ve zkráceném řízení rozhodl, ve lhůtě do 15 dnů od
doručení oznámení podle odstavce 2. Podáním námitek se zahajuje řízení ve
věcech dávkových.
(4) Byla-li ve zkráceném řízení dávka přiznána, výše dávky změněna nebo bylo
rozhodnuto, že nárok na dávku zanikl, a nebyly podány námitky podle odstavce 3,
dávka se ve stanovené výši vyplatí nebo se její výplata zastaví.
HLAVA II
ŘÍZENÍ VE VĚCECH JINÝCH
NEŽ DÁVKOVÝCH
§ 65
Předmět řízení
Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech je rozhodování o
a) vzniku, trvání nebo zániku úrazového pojištění ve sporných případech,
b) přestupcích a správních deliktech,
c) regresních náhradách,
d) náhradách nákladů poskytovaných v souvislosti s řízením.
Účastníky řízení v jiných než dávkových věcech jsou
a) zaměstnanec a oprávněný,
b) zaměstnavatel,
c) příslušný lékař nebo jiné zdravotnické zařízení,
d) ten, vůči němuž je uplatňována regresní náhrada.
Řízení v jiných než dávkových věcech se zahajuje podáním žádosti zaměstnance
nebo oprávněného, zaměstnavatele nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v
elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na
kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
HLAVA III
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO
§ 68
Předmět řízení
Předmětem řízení ve věcech pojistného je rozhodování o
a) pojistném ve sporných případech,
b) určení pravděpodobné výše pojistného,
c) penále,
d) placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,
e) přirážce k pojistnému.
Účastníkem řízení ve věcech pojistného je zaměstnavatel.
Řízení se zahajuje z moci úřední. Řízení o povolení splátek dlužného pojistného
a penále ve splátkách se zahajuje na žádost zaměstnavatele.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
O ŘÍZENÍ V ÚRAZOVÉM POJIŠTĚNÍ
§ 71
Přerušení řízení
(1) Orgán úrazového pojištění může řízení přerušit
a) současně s výzvou účastníku řízení k odstranění nedostatků žádosti,
b) jestliže se zaměstnanec v řízení o přiznání dávky nebo v řízení o uznání
změny míry poškození zdraví, zahájeném na návrh zaměstnance, nepodrobil
vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, pokud byl
zaměstnanec ve výzvě na tento následek upozorněn,
c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo orgán úrazového pojištění vyzval
účastníka řízení, aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným správním
orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou orgán úrazového
pojištění určí,
d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi.
(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu
prodlužuje též o dobu, kdy se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů,
a o dobu, kterou orgán úrazového pojištění stanovil žadateli k odstranění
nedostatků podání, pokud z tohoto důvodu nebylo podle odstavce 1 řízení
přerušeno.
Trvalo-li přerušení řízení podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) alespoň 6
měsíců, lze řízení zastavit.
(1) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených
dávek; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení o
zvýšení těchto dávek.
(2) V řízení o pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále se vydává
rozhodnutí formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného
pojistného a penále ve splátkách a o vrácení přeplatku na pojistném. Platební
výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele a poučení o vykonatelnosti.
(3) Dlužné částky na pojistném a penále lze předepsat k úhradě též formou
výkazu nedoplatků. Pro výkaz nedoplatků v řízení o pojistném nebo penále platí
právní předpisy o výkazu nedoplatků v řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně.
(4) Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na úrazové pojištění podle § 44 se
oznamuje též orgánu inspekce práce nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, z
jehož podnětu byla přirážka k pojistnému uložena.
(1) Do vlastních rukou adresáta se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje
její výplata, rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí, jimiž se ukládá
povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,
b) rozhodnutí v jiných než dávkových věcech,
c) rozhodnutí o pojistném,
d) výzvy podle tohoto zákona,
e) rozhodnutí o námitkách.
(2) Do vlastních rukou adresáta se také doručují písemnosti, u nichž je den
doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty nebo pro stanovení termínu a
nedodržení těchto lhůt by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.
(3) Orgán úrazového pojištění může doručit písemnost ve věcech přeplatku na
dávce, regresní náhrady nebo exekuce také prostřednictvím policejního orgánu
příslušného podle místa doručení.
(1) Proti oznámení o hromadném zvyšování vyplácených dávek podle § 73 odst. 1 lze
uplatnit do 60 dnů po splátce dávky úrazového pojištění, od které byla
provedena změna její výše, námitky.
(2) Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky
došly, rozhodnutí o úpravě dávky úrazového pojištění provedené podle § 73 odst.
1.
K prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění orgánu úrazového
pojištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, může orgán
úrazového pojištění požadovat nezbytné vysvětlení také v písemné formě.
Proti rozhodnutí o rehabilitaci v úrazovém pojištění a povolení splátek
dlužného pojistného a penále není přípustné podání žaloby podle předpisů o
soudním řízení správním.
(1) Orgány úrazového pojištění nemají nárok na náhradu nákladů v řízení ve
věcech pojištění včetně řízení před soudem.
(2) Orgán úrazového pojištění může uložit povinnost nahradit náklady řízení o
povinnosti vrátit přeplatek na dávce a řízení o povinnosti zaplatit regresní
náhradu tomu, kdo jejich vznik způsobil porušením své povinnosti.
HLAVA V
NÁHRADY
POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÍM
§ 79
Náhrada nákladů řízení
(1) Orgán úrazového pojištění nahradí na žádost zaměstnance ušlý výdělek a
náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři orgánu
úrazového pojištění nebo se pro potřeby tohoto lékaře podrobil vyšetření
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud
jde o řízení o úrazové vyrovnání nebo úrazovou rentu.
(2) Náhrada nákladů náleží též
a) rodinným příslušníkům a průvodcům zaměstnance, potvrdil-li příslušný lékař,
že zaměstnanec potřebuje průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání
příslušného orgánu,
b) zákonným zástupcům zaměstnance, jestliže jej doprovázejí na vyzvání k
vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení požádali.
(3) Náklady podle odstavce 1 se rozumí cestovní výdaje, kterými jsou
a) jízdní výdaje,
b) výdaje za ubytování,
c) zvýšené stravovací výdaje,
d) nutné vedlejší výdaje.
(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením
nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 79 odst.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 79
odst.
Náhrada cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem23).
§ 82
Uplatnění nároku na náhrady
Nárok na náhradu nákladů řízení se uplatňuje do dvou měsíců ode dne vyšetření
nebo jednání u orgánu úrazového pojištění, u něhož proběhlo jednání nebo pro
jehož potřeby se zaměstnanec podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu
nákladů řízení je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán
úrazového pojištění rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu. Rozhodnutí o
náhradách vydaná v odvolacím řízení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI
§ 83
Práva a povinnosti zaměstnance
(1) Zaměstnanec má právo požádat po uplynutí jednoho roku od posledního stanovení
míry poškození zdraví o její nové stanovení. Orgán úrazového pojištění je
povinen takové žádosti vyhovět do 30 dnů ode dne doručení žádosti zaměstnance.
(2) Zaměstnanec je povinen podrobit se na výzvu orgánu úrazového pojištění
a) posouzení poškození zdraví lékařem orgánu úrazového pojištění a posudkovou
komisí ministerstva, popřípadě vyšetření lékařem orgánu úrazového pojištění
nebo lékařem posudkové komise ministerstva,
b) vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření příslušným
lékařem nebo ve zdravotnickém zařízení, určeném lékařem orgánu úrazového
pojištění, je-li to potřebné pro posouzení poškození zdraví.
(3) Zaměstnanec a oprávněný jsou povinni spolupůsobit s orgány úrazového
pojištění k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu,
jsou povinni uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem, osvědčovat
skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, předkládat stanovené
doklady, vysvětlení a údaje požadované příslušnými orgány úrazového pojištění,
hlásit jim do 8 dnů všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro
zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro změnu výše dávky nebo
pro její výplatu.
§ 84
Povinnosti zaměstnavatele
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od
svého vzniku na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení,
v němž uvede své identifikační údaje, včetně bankovního spojení. Tuto povinnost
má i v případech zániku zaměstnavatele nebo změn údajů, které uvedl ve
formuláři. Dále je povinen
a) platit pojistné ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem,
b) v den splatnosti pojistného předložit okresní správě sociálního zabezpečení
přehled o výši vyměřovacího základu za rozhodné období a údaj o úhrnné výši
pojistného s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba
provedena,
c) oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném formuláři
1. do 8 dnů vznik úrazového pojištění
zaměstnance,
2. do 8 dnů zánik úrazového pojištění zaměstnance,
3. do 8 dnů změnu údajů uvedených ve formuláři o vzniku úrazového pojištění,
4. do 8 dnů ode dne, kdy se o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z
povolání dozvěděl, vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání,
5. bez zbytečného odkladu příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, jejichž
vyšetření je mu uloženo zvláštním právním předpisem24),
6. do 8 dnů po zúčtování náhrady mzdy nebo platu za dobu pracovní neschopnosti
z důvodu poškození zdraví celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející
zaměstnanci,
d)
umožnit orgánu úrazového pojištění
1. kontrolu placení pojistného,
2. kontrolu plnění povinností uložených zaměstnavateli tímto zákonem,
3. ověření údajů nezbytných pro zjištění nároku na dávku,
a
poskytnout potřebnou součinnost k provedení kontroly nebo ověření údajů,
e) vést údaje potřebné pro poskytování dávek a při uplatňování nároku na dávku
zaměstnancem sdělovat tyto údaje orgánu úrazového pojištění na předepsaném
formuláři,
f) poskytnout orgánu úrazového pojištění na vyžádání do 8 dnů potřebné doklady
a vysvětlení o vzniku a následcích pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
g) sdělit orgánu úrazového pojištění, že v souvislosti s pracovním úrazem nebo
nemocí z povolání bylo zahájeno správní řízení o přestupku nebo trestní řízení,
a informovat jej o průběhu a výsledku řízení, pokud se o těchto skutečnostech
dozví,
h) uschovávat záznamy a podklady potřebné pro provádění úrazového pojištění po
dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
i) uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod
pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se
týkají.
(2) Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen
odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci
odsouzeného i pojistné. Věznice odvede pojistné na účet příslušné okresní
správy sociálního zabezpečení.
(3) Není-li stanoveno v tomto zákoně jinak, je zaměstnavatel povinen splnit
příslušnou povinnost bez zbytečného odkladu.
(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců, je povinen na
výzvu okresní správy sociálního zabezpečení se dostavit na tuto správu,
popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění
povinností v úrazovém pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví.
(5) Oznámení na předepsaném formuláři podle odstavce 1 písm. c) a e) lze učinit
též v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném
na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb11).
(6) Orgán úrazového pojištění může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do
výše 50 000 Kč zaměstnavateli, který
a) neumožní orgánu úrazového pojištění kontrolu placení pojistného, plnění
povinností, ověření údajů nebo neposkytne orgánu úrazového pojištění potřebnou
součinnost podle odstavce 1 písm. d),
b) se nedostaví na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce
4.
(7) Pořádkovou pokutu vybírá ten orgán úrazového pojištění, který pokutu
uložil.
§ 85
Oznamovací povinnost a poskytování zpráv
(1) Příslušný lékař, jiné zdravotnické zařízení, popřípadě státní orgán oznámí
okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne zjištění okolnosti
nasvědčující tomu, že poškození zdraví, které zaměstnanec nebo jeho
zaměstnavatel uvedl jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
nebylo zaměstnanci způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny
poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o výsledcích
epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět
podle zvláštních právních předpisů.
(3) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány inspekce práce a orgány státní
báňské správy povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního
zabezpečení zprávy o vyšetřování příčin pracovních úrazů.
(4) Příslušný lékař a jiné zdravotnické zařízení poskytují údaje podle odstavce
1 pro účely úrazového pojištění bezplatně.
HLAVA II
SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ
§ 86
Povinnost osob zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů úrazového pojištění mají povinnost zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v
oblasti úrazového pojištění nebo v souvislosti s nimi; tato povinnost trvá i po
skončení pracovního vztahu, zaměstnaneckého vztahu nebo výkonu funkce.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost mají fyzické osoby, které byly jakkoliv
zúčastněny na řízení v úrazovém pojištění, jde-li o skutečnosti, se kterými se
seznámily při takovém řízení nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po
skončení tohoto řízení. Fyzické osoby zúčastněné na řízení v úrazovém pojištění
musí být orgánem úrazového pojištění poučeny o své povinnosti zachovávat
mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
(3) Fyzické osoby vázané povinností mlčenlivosti podle odstavců
a) jen jestliže to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, nebo
b) se souhlasem toho, v jehož zájmu povinnost mlčenlivosti mají, pokud je ten,
v jehož zájmu tuto povinnost mají, této povinnosti zbaví, a to písemně s
uvedením rozsahu a účelu, pro který mohou být takové údaje sděleny.
(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány úrazového pojištění
získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména
jmenných, využívány při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
§ 87
Sdělování údajů mezi orgány úrazového pojištění, nemocenského pojištění a
důchodového pojištění
(1) Orgány úrazového pojištění si na žádost vzájemně sdělují údaje nezbytné k
plnění jejich úkolů v oblasti úrazového pojištění, a to včetně údajů o
jednotlivých pojištěncích. Dožádaný orgán úrazového pojištění je povinen
žádosti dožadujícího orgánu úrazového pojištění vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode
dne, kdy žádost obdržel, nestanovil-li orgán, který údaje vyžaduje, lhůtu
delší. Požadované údaje lze poskytovat v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Údaje, které získaly o pojištěncích orgány provádějící nemocenské a
důchodové pojištění, lze použít i pro provádění úrazového pojištění; to platí
též naopak.
§ 88
Sdělování údajů orgány úrazového pojištění
jiným subjektům
(1) Orgány úrazového pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům
územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům
činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským
službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů úrazového pojištění,
jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají
působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s
mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle
zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých zaměstnancích. Orgán
úrazového pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který
informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek
na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a
účel, pro který dané informace požaduje.
(2) Orgány úrazového pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám, provádějícím
zdravotní pojištění konkrétního zaměstnance, případy uložení sankce
zdravotnickému zařízení za neplnění povinností vůči orgánům úrazového
pojištění.
(3) Orgány úrazového pojištění sdělují na žádost orgánům poskytujícím dávky
státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve
stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách.
(4) Údaje podle odstavců
(5) Orgány úrazového pojištění sdělují do Národního registru nemocí z povolání25)
údaje o míře poškození zdraví stanovené při zjišťovacích lékařských prohlídkách
zaměstnanců, u nichž příčinou dlouhodobého poškození zdraví je nemoc z
povolání.
(6) Jiným subjektům sdělují orgány úrazového pojištění údaje na jejich žádost
a) v případech uvedených v § 86 odst. 3,
b) jde-li o poskytnutí údajů osobě, které se týkají, nebo
c) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči jiné
osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o
tom, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky a zda vyplácená dávka dosahuje
výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
§ 89
Sdělování údajů orgánům úrazového pojištění
jinými subjekty
(1) Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti
vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro
provádění úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických
osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění
sdělují fyzické osoby a právnické osoby orgánům úrazového pojištění na žádost.
(2) Úřady práce sdělují orgánům úrazového pojištění bez žádosti údaje o cizích
státních příslušnících zaměstnaných na území České republiky26).
(3) Příslušní lékaři a jiná zdravotnická zařízení jsou povinni pro účely
regresní náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu úrazového pojištění
poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné
podezření, že poškození zdraví bylo způsobeno jednáním jiné fyzické osoby, než
je zaměstnanec, nebo právnické osoby.
(4) Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy, správní úřady
a orgány územních samosprávných celků jsou povinny bez žádosti sdělit orgánům
úrazového pojištění
a) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k zániku nároku
na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k zastavení její výplaty,
b) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění
povinností v oblasti úrazového pojištění,
c) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v důsledku
zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby došlo k poškození
zdraví,
d) skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly, že
fyzická osoba nebo právnická osoba způsobila vznik poškození zdraví tím, že svým
zaviněným protiprávním jednáním porušila právní předpis.
(5) Jsou-li správní úřady povinny sdělovat podle tohoto zákona údaje, mohou tak
učinit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 90
Sdělování údajů orgány inspekce práce
a národním zdravotnickým informačním systémem
(1) Orgán inspekce práce sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o
osobách, které utrpěly pracovní úraz, údaje o jejich zaměstnavatelích a o
pracovních úrazech.
(2) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky27)
sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, u kterých byla
zjištěna nemoc z povolání, o zaměstnavatelích, u kterých nemoc z povolání
vznikla, a o nemocech z povolání.
(3) Sdělení se provádí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
HLAVA III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 91
Obecné ustanovení
Jestliže vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti před 1. lednem 2008, uskuteční se kontrolní lékařská prohlídka
podle § 55 odst. 2 nejdříve dne 1. ledna 2018.
§ 92
Převod zákonného pojištění zaměstnavatele
za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání
(1) Zaměstnavatelé a pojišťovny ukončí poskytování náhrad ze zákonného
pojištění dnem 31. prosince 2007. Tuto skutečnost oznámí poživateli náhrady
nejpozději do dne 31. prosince 2007 spolu s informací, že ode dne 1. ledna 2008
přechází poskytování náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
na orgány úrazového pojištění.
(2) Zaměstnavatelé předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do
dne
a) 1. září 2007 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání,
kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i
po 30. červnu 2007,
b) 31. prosince 2007 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z
povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad
trvalo i po 30. listopadu 2007,
c) 15. ledna 2008 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z
povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud náleží nárok na
dávky z téhož důvodu i po 31. prosinci 2007,
a to v písemné i elektronické podobě.
(3) Pojišťovny předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne
a) 1. září 2007 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30.
června 2007,
b) 31. prosince 2007 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni
30. listopadu 2007,
c) 15. ledna 2008 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 31.
prosince 2007,
a to v písemné i elektronické podobě.
(4) Evidencí o pracovních úrazech a nemocech z povolání se rozumí záznamy a
dokumentace o pracovních úrazech a nemocech z povolání vedené podle zvláštních
právních předpisů a doklady o jejich odškodnění.
(5) Evidencí zákonného pojištění se rozumí zejména
a) seznam plátců pojistného, včetně identifikačních údajů,
b) seznam poškozených, včetně identifikačních údajů (§ 8), kterým jsou
poskytovány opakovaně náhrady (§ 194,
c) výši náhrad uvedených v písmenu b) a údaje o jejich výpočtu a době
vyplácení,
d) spisový materiál k pojistným událostem, které vznikly přede dnem účinnosti
tohoto zákona, ale před účinností k plnění nedošlo nebo bylo plněno částečně
nebo k plnění dochází opakovaně i po dni účinnosti tohoto zákona,
e) exekuční tituly na dlužné pojistné, pokud dluh nebyl splacen přede dnem
účinnosti tohoto zákona,
f) na vyžádání orgánu úrazového pojištění další údaje potřebné pro provádění
úrazového pojištění v individuálních případech.
§ 93
Povinnosti zaměstnavatele
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vydat České správě sociálního zabezpečení na
její žádost bez zbytečného odkladu kopii své evidence o pracovních úrazech a
nemocech z povolání i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 92 odst. 2.
(2) Zaměstnavatel, který zaniká bez právního nástupce, je povinen nejpozději do
dne svého zániku předat České správě sociálního zabezpečení svoji evidenci o
pracovních úrazech a nemocech z povolání.
§ 94
Ukončení placení pojistného a vymáhání dluhů
na pojistném ze zákonného pojištění
(1) Pojistné ze zákonného pojištění je naposledy splatné za měsíc prosinec
2007.
(2) Vymáhání dlužného pojistného na základě exekučních titulů předaných
pojišťovnami České správě sociálního zabezpečení přechází dnem 1. ledna 2008 na
Českou správu sociálního zabezpečení.
§ 95
Ukončení zákonného pojištění
Pojišťovny sdělí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění za rok 2007
Ministerstvu financí nejpozději do 31. března
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 96
Projednání soudem
Na návrh zaměstnance nebo oprávněného (§ 6) rozhodují soudy spory o určení, zda
následky na zdraví zaměstnance vznikly v příčinné souvislosti s pracovním
úrazem (§ 10) nebo nemocí z povolání (§ 11) a že nenastaly skutečnosti uvedené
v § 29 odst. 4 nebo 5.
(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem vyhláškou
způsob posuzování bolesti a ztížení společenského uplatnění v jednotlivých
případech pro účely stanovení dávek úrazového pojištění.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob posuzování dlouhodobého poškození zdraví a procentní míry poškození
zdraví pro účely úrazového vyrovnání a úrazové renty,
b) okruh poškození zdraví vyžadující zvýšené náklady na dietní stravování,
vzniklých v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
částky potřebné k hrazení zvýšených nákladů, způsob a výše hrazení zvýšených
nákladů a dobu jejich poskytování,
c) podrobnosti poskytování rehabilitace v úrazovém pojištění, maximální úhrady
za provádění rehabilitace v úrazovém pojištění, způsob jejich hrazení a seznam
specializovaných rehabilitačních zařízení.
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví
seznam nemocí z povolání.
2. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví
podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
3. Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení
vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce
4. Vyhláška č. 43/1995 Sb., kterou se mění a
doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví
podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
5. Vyhláška č. 98/1996 Sb., kterou se mění
vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví
podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.
6. Vyhláška č. 74/2000 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví
podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
7. Vyhláška č. 487/2001 Sb., kterou se mění
vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví
podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou §
v z. Kasal v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Poznámky pod čarou:
1) Například nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů
sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a
jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, nařízení
Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního
zabezpečení, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení
nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky
třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu
jejich státní příslušnosti.
2) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní
ochraně dětí.
4) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na
území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví
postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení,
která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.
7) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách.
8) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a
vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických
prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
10) §
11) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém
podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve
znění pozdějších předpisů.
12) § 349 odst.
13) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách
a o změně některých dalších zákonů.
14) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
15) §
16) Sdělení č. 486/2003 Sb., o vydání Odvětvové
klasifikace ekonomických činností (OKEČ).
17) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 16a zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
19) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve
znění pozdějších předpisů.
20) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
ve znění pozdějších předpisů.
21) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává
seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 151 až 189 zákoníku práce.
24) § 105 odst. 1 zákoníku práce.
25) § 67c a 67d zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
26) § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
27) § 67c zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Příloha č. 1 k zákonu č. 266/2006 Sb.
Příloha č. 2 k zákonu č. 266/2006 Sb.